7.7.2015 - Praha

Odlet z Prahy do Istanbulu jsme zahajili pred gatem, v letistni plzenske hospode, kde jsme si dali posledni plzinku za 89kc, coz, jak jsme v Indonesii poznali, byla docela pekna cena:] Let do Istanbulu pohodicka - neni to Travel service, takze jsme dostali i najist. 7 hodin prestup v Istanbulu nebyla uz takova hitparada, smenili jsme si 10 euro na vodu a jidlo [cti nejlevnejsi soci jidlo]. Hledani jidla nam zabralo dobrou hodinku, ale dobra vec se podarila a uz jsme objednavali ciabatu s platkovym syrem pro Davida a nejakou jeste vic soci housku s olivou pro Vercu, pry aby ji zbylo na kafe [nezbylo]. Pan pekar nam obe zakoupena peciva vlozil do grilu, kde je dobrych 15 minut griloval, a to neprehanime. Nakonec jsme se byli zeptat, kde to teda vezi, pricemz turecky letistni pekar otevrel gril, Davidovu dozlatova propecenou ciabatu s krasne rozehratym syrem mu podal a Verci nyni uz uhlik pripominajici vzdalene housku taktne beze slova shrnul do kose a dal ji nahrat housku novou, kterou tentokrat griloval zhruba 5 vterin, takze Verca ostrouhala a dostala skoro studenou housku [cha cha]. Tak to byl nas pribeh z Turecka. Po polehavani a cteni na letisti, jsme konecne odleteli smer Jakarta - jidlo bylo super, pivko uchazejici [nejaky stredomorsky lezak]. David popijel pivka pri vychodu slunce, ktery pozoroval z letadla, nez mu to letuska zatrhla, ze ma zaklapnout okenici, aby ostatni mohli spat [ta mrcha]. Verca pritom spala, jak kdyby ji nekdo primichal do piti rohypnol, pricemz ji otekaly nohy do rozmeru mladete slona africkeho.

 

8.7.2015 - Jakarta

Prilet do Jakarty [hura] v 18h. Prekvapilo nas, ze na asijske pomery bylo v Jakarte malo letistnich kontrol [jedna] a co nas prekvapilo jeste vice bylo to, ze jakartske letiste vypada z venku spise jako autobusove nadrazi, proste takova pekna smesice ostrovnich domku, ktera vubec jako letiste nevypada. Na letisti na nas cekal chlapek z hotelu [konecne jsme zazili ten pocit, kdyz na vas na letisti ceka nekdo s cedulkou s vasim jmenem]. Smenili jsme si prachy - 1.000 indoneskych rupii je cca 1,8kc, takze vsechno nasobime dvema a vzdy trochu ubereme, nejsme zadny velky matematici [Verca jo]. Presunuli jsme se do docela pekneho hotelu blizko letiste, taky byl drahej, ze by si kvuli te cene spousta lidi [blize nejmenovanych] radeji ukousla nohu, ale Verca trvala na svem. V hotelu jsme si dali veceri, ktera nebyla asi zrovna nejcerstvejsi a s obavami o nase zaludky jsme sli spat [bylo to v pohode - kure s arasidovou omackou, coz je neco jako narodni jidlo a ryze, akurat to kure bylo proste trochu vlazne, asi z obeda].

Hotel Bale Ocasa - 488.000 r

vecere - 35.000 r

mala voda - 5.000 r

 

9.7.2015 - Sanur

V 7.30 jsme se presunuli na letiste a v 10.00 jsme odleteli na Bali [nasledujici den zavreli na Bali letiste kvuli sopce, docela klika]. Protoze jsme si koupili drazsi letenky od Air Asia, kvuli vaze zavazadel, dostali jsme i tady jidlo - coz by samo o sobe nikoho neprekvapilo, kdybychom jej nedostali sami. Byli jsme proste jak nejaky nenazrany rusky turisti, co nevydrzej hodinu a pul letet bez zradla - myslim ze to nepotesilo zejmena letici muslimy [coz byli skoro vsichni, protoze jak asi vite, Indonesie je nejvetsi muslimskou zemi], kteri slavi Ramadan a tak nejedi a nepijou, zatimco my jsme si pili a jedli a krupali jim vynikajicima krevetovejma chipsama [taky mistni klasika] do jinak klidneho letu. Nu coz, preci se tu nebudeme omezovat, ne. Na Bali jsme zamirili do pobrezniho mesta Sanur na jihovychode, cimz jsme se aspon trochu vyhli nejvice turisticky prozranym mistum. Tady jsme zjistili jednu z nejhorsich veci, na kterou jsme mohli prijit a ktera znacne ovlivni cely nas nasledujici pobyt, smysleni a mozna i postoj vuci veskerym muslimskym vladam a jejich danovym reformam. Cena piva. U prvniho piva jsme si rikali, ze jsme asi ve fakt drahe restauraci, protoze v prepoctu stalo asi 53kc za 620ml. Sli jsme tedy do levnejsi restaurace, kde jsme ale zjistili, ze pivo stoji 60korun a nekde maji pivo dokonce za 75kc. Nejlevnejsi pivo co jsme videli v obchodech v Sanuru videli stalo tech 53kc [tato hranice je pri nasi spotrebe piva neudrzitelna, takze ted pivo skoro nepijem, vratime se tedy jako vyleceni alkoholici, ale brzo do toho asi zase spadnem, protoze na nej mame silenou chut]. V Sanuru jsme se pak jen valeli na plazi a relaxovali po narocnem cestovani - 5km dlouha plaz s bilym piskem, podel ktere vede promenada, obchudky a restaurace, na pohled fakt hezke mestecko. Vecer jsme objevili rockovou hospodu Casablanca [i pres sileny nazev jsme vstoupili] s zivymi koncerty, tak jsme si poslechli nejaky indonesky Rolling stones revival, ktery byl docela dobry. Vypili jsme 3 piva za 75kc, coz uz tak fajn nebylo. Stary australanky tady balily mlady balijce a krmily je [pry tu funguje obracena prostituce, kdy si tu stary zensky kupujou mlady mistni kluky, zajimave je, ze si je kupuji jen za kus zvance a piti - i kdyz vlastne kdyz se nad tim David zamyslel, tak nebyt zenatej tak pri ty cene piva by si za hamburgrika a sedm kousku ledove vychlazeneho lezaku s nejakym tim kuba librickem navrch dokozal i tuto obet predstavit].

ubytovani GustavBali se snidani - 250.000 r

taxi z letiste do Sanuru - 100.000 r

pivo Bintang - 28.000 - 40.000 r

 

10.7.2015 - Sanur

Pokracovani ve valecce na plazi. Jsme nadseni z mistnich lidi, vsichni jsou moc mili a porad se smejou a chteji si povidat. Klasickou komunikaci se stava rozhovor s nabizejicimi taxikari [Taxi: Hello, how are you, you wanna taxi? David: Hello, no. Taxi: Maybe tomorrow? David: No. Taxi: Thank you], ktera je vlastne standardne asijska, ale tady o neco milejsi a nevadi nam [zatim]. Vecer jsme stravili opet v Casablance, a zase s drahym pivem.

 

11.7.2015 - Nusa Lembongan

Prejezd lodi na krasny ostruvek Nusa Lembongan, asi pul hodiny plavby rychlou lodi z Bali. Ubytovali jsme se pres booking.com, na jednu noc, ale rekli nam, ze na dalsi noci uz maji plno, takze si musime najit bydleni na dalsi dny jinde, coz se nam povedlo zahy. Prvni den jsme stravili klasicky valeckou [protoze i pulhodina lodi je cestovani, ne, navic k ty lodi jsme museli dojit s krosnami] na plazi. Tendle ostruvek je temer dokonaly a ma skvelou atmosferu pobrezni vesnice s malo turisty, nejezdi tu auta, jen skutry a kola, jsou tady palmove lesy a mangrovy, proste parada. Verca porad chtela bydleni s bazenem, a protoze ji David chtel toto prani splnit, zakousl se silne do ruky, zavrel oci a na dalsi dny [13., 14.7., protoze na 12.7. jsme uz ubytko meli] jsme si rezervli ubytovani primo na plazi s peknym bazenem za asi 530kc na noc.

Lod ze Sanuru na Lembongan a zpet 300.000 r za osobu

ubytovani Suryia se snidani - 220.000 r

 

12.7.2015 - Nusa Lembongan

Verca se probouzi se zanetem mocaku [takze vcera rezervovane a zaplacene ubytovani s bazenem nebyla uplne trefa]. Stehovani do jineho ubytovani na plaz [jeste bez bazenu]. Pujcujeme si skutr a navstevujeme mangrovovy les, po kterem nas vezl chlapek na lodce, ale moc mu to zpocatku nejelo, protoze proti foukal dost silny vitr, takze nas parkrat malem vysypal. Pak jsme vyjeli na ostrovni view point na kopci, ze ktereho byl videt ostrov a sopky na bali - bozi. Pokracovali jsme na Dream beach a Sunset beach, dve pekne plaze s velkymi vlnami. David se tu vykoupal, ale protoze si zapomnel snorchl, tak pod vodu nezanoril. Zatimco si David uzival plaze a slunicka, Verca do sebe ve stinu klopi litry vody, aby se vyhnula nasazeni antibiotik. Verca vecer se slzami v ocich a v bolestech nasazuje antibiotika, zakazuje Davidovi klimatizaci a zatimco David se poti, Verca uleha v ponozkach, kalhotach a trech vrstvach tricek do postele. To nam ta dovolena pekne zacala. David usina spoceny jak roznici se prase a uz se tesi zitra do bazenu. Verca nespi a proklina zitrejsi bazen, urcite bude cumet na Davida, jak se v nem cely den koupe s hloupymi recmi.

ubytovani Rama Beach Inn - 200.000 r

 

13.7.2015 - Nusa Lembongan

Konecne se presouvame do hotelu s bazenem, ktery je paradni. David do bazenu hned zaleza a ma hloupe reci. Verca sedi u bazenu a odpocitava cas, kdy si ma vzit dalsi prasek. Cely den jsme se valeli u bazenu [preci jen i presun do jineho hotelu muze byt povazovan za cestovani, po kterem je potreba radne zregenerovat sily], nekteri z nas se v nem dokonce i koupali. Bazen je na hranici plaze, takze clovek z nej kouka primo do more, ktere je asi 8m od nej, parada - samozrejme pokud clovek [Verca] kouka na more z lehatka, tak to ma asi 11m od more a je to taky super. Vecer jsme si dali vodni dymku, kterou jsme si privezli z cech [kdyz uz nemuzeme pit, tak se aspon zkourime, ne, vzdyt jsme lidi - jablkovej tabak a pohodicka na terase]. V Indonesii si dost uzivame mistni jidlo, ktere je dost rozmanite a casto vubec nepali - jime hodne ryby, ruzne upravenou ryzi se zeleninou, kuretem, kari a tak. Davida jednou zlakal Club sandwich, ktery se jim ale moc nepovedl.

Mainski resort - 280.000 r

 

14.7.2015 - Nusa Lembongan

Opet osedlavame nas skutr Honda Vario modre barvy a vyrazime na ostruvek Ceningan spojeny s Nusou Lembongan uzkym drevenym mostem. Jsme tam rychle, asi za 20minut jizdy po mistni silnici [silnice je mozna dost honosny nazev pro ty casti deraveho asfaltu, ale jinou cestu si tady ani predstavit nedokazeme, protoze by tim ostrov ztratil sve kouzlo - da se tu jet na nekterych usecich i 30km za hodinu]. Ceningan je pekny zeleny ostrov, lehce osidleny s malymi skrytymi plazemi. Vybrali jsme si Secret beach, ktera ale zas tak secret neni, protoze je v mistni turisticke mape. Tady jsme chvilku sedeli a koukali na surfare. Odpoledne davame kulecnik, a David bazen. David sel behat po plazi. Jsou tu skvele zapady slunce, kdyby tu nebyl tak drahy chlast, chteli bychom tu zit.   

 

15.7.2015 - Ubud

V 8.00 odplouvame z Nusy Lembongan zpet na Bali. Lod pro cca 20 lidi je skoro cela pod strechou, ale vzadu ma odkryta mista asi pro ctyri lidi. Na jedno si seda David, aby mohl natacet video, vedle nej sedi skutr [ano, proste turistickou lodkou prevazeji skutr]. More se zda byt klidne. Zdani ale klame. Pocas cele jizdy David dostava zasahy zleva zhruba tak 150 litry vody za vterinu, takze po dopluti zpet na Bali David vypada jako by za lodi spise plaval, nez ze by jel v ni. Snasi to ale s usmevem a rozesmal i cele osazenstvo lode. Ukol ale splnil, video natocil. Ocitli jsme se tedy zpet v Sanuru, kde jsme si koupili listky do Ubudu. V Sanuru davame snidani a David se na zachode prevleka z mokreho obleceni [taxikar na ulici na Davida: OOh, you were swimming. David: Yes. - a nese si krosnu s batohem]. V Ubudu jsme za hodinku jizdy, hledame ubytko. Celkem rychle se nam dari najit zatim nejlevnejsi a opravdu pekne ubytovani v komplexu hinduistickych chramu. V Ubudu potrebujeme smenit eura. Na pokoji David otevira svou penezenku a zjistuje, ze po lodni koupacce jeho eura vubec nevypadaji tak pekne, jak si je do Indonesie privezl a zaroven zjistil, ze kdyz je jeho hneda penezenka vlhka, pousti na bankovky hnedou barvu. Davidova eura tak vypadaji jako kdyby mela nejakou pigmentovou vadu a Verca propada panice [jak je u ni obvykle], ze nam je nikde nesmeni a ze na moji lodni koupacku jen tak nezapomeneme. David paniku nesdili se slovy, ze i spinave euro je platne euro a vydava se smenovat. S eury nas poslali do pr*** ve dvou smenarnach, ze pry jsou spinava - resp. pry bad condition [zde se Verci panika prohloubila], pricemz neuspel ani Daviduv trik, ze spinave euro bankovky zamichal mezi Verciny ciste euro bankovky. Nakonec jsme vsak nasli tak spinavou smenarnu, ze v ni i nase spinava eura povazovali za ciste a prachy nam smenili. Ubud je docela dost turisticky a drahy, vsude tu jsou dost drahe restaurace. Nam se ale podarilo najit mistni jidelnu, ktera je levna a vari tam vyborne, vzdy si jen ukazeme na hotove [cerstve] jidlo ktere chceme a oni nam nalozi, takze jsme si dali kralovsky obed za par penez. Sice jako jedini pouzivame pribor, ale takova malickost nas neodradi a budeme sem chodit na vsechna dalsi jidla. Ted sedime v internetove kavarne, kde sledujeme gekony na strope a mysi behajici vedle u stolu po klavesnici. Chystame se do obchodu, kde jsme videli velke pivo za 50kc, coz je super cena, ze jo, takze si dame po jednom pivku na terasce a pujdeme spat. Tak my zase napisem. Selamat.

ubytovani Wayan Family II se snidani - 150.000 r